Před řadou let přišli na trh tzv. švédské utěrky z mikrovlákna (vlákno se nejprve vyrábělo v ČR). 100 Km mikrovlákna váží méně než 1 g.
Principem je to, že tenké vlákno je duté (v podstatě trubička) a na povrchu má hroty jako struhadlo. To je spředeno do svazků a svazky dále do velkých svazků pozorovatelných již pouhým okem. Nečistota se doslova „krouhá a hobluje“ a jde do dutých trubiček. Jednoduše se pak čistou vodou případně s malým přídavkem mýdla vypere a pracuje se dál.
Ovšem řada chemikálií ostny doslova připlácne do „trubičky“ a celou trubičku zplacatí. Ta má pak tendenci se přichitit k sousední a vytvořit shluky. Pak máme z mikrovlákna obyčejný hadr. Rozdíl účinků je obrovský, jako kdybychom chtěli vydrhnout např. kuchyňský vál drátěnkou nebo drhlenkou a pro porovnání se o to samé pokusili válcem na nudle. A použití řady prostředků působí na mikrovlákno podobně, jako kdybychom kladivem zaklepali hroty struhadla do roviny. Nenastrouháme pak již nic. Mikrovlákno nám spolehlivě zničí i minimální obsah aviváže, změkčovadla (např. sody) nebo kyseliny (např. octa) v čistícím nebo pracím prostředku, ve kterém jsme mikrovlákno vyprali.
Mikrovlákno a výrobky z něj poškozují organické sklo (plexisklo), ochranné fólie a leštěné plochy (viditelné okem zejména na černých).
Obecně platí, že ideální je zásadité mýdlo (nikoli pH neutrální na mytí pokožky – běžná mýdla, jsou vyráběna plně synteticky). Zásadité (alkalické) mýdlo je vyrobeno z živočišných tuků a rostlinných olejů (dříve např. Mýdlo s jelenem) a po použití rychle rozkládá na oxid uhličitý a sůl. Velice vhodné je tzv. Žlučové mýdlo (alkalické mýdlo z býčí žlučí), které najde široké uplatnění v celé domácnosti, namátkou při čištění různých i odolných skvrn (víno, tráva, ovoce, vajíčka, saze, tuk, krev atd.) Je nevhodné pouze pro vlnu a jemné tkaniny a jeho cena v roce 2012 byla od cca 12 Kč do 100 Kč.
Pokud se vrátíme opět k mikrovláknu. Mikrovlákno obecně v různém poměru např. s elastanem se používá např. na výrobu sportovních oděvů, povlečení apod. Ideální mikrovlákno na čištění se skládá ze 70% polyesteru (PES) a 30 % polyamidu (PAD). Zkráceně je to mikrovlákno 70 na 30. Běžně dostupné a také použitelné je 80 na 20. Dle způsobu zpracování jsou mikrovláknové utěrky a mopy na suché čištění, vlhké čištění a na mokré umývání, kde ale již je značná část vlastností snížena. Stále se setkáváme s množstvím výrobků označených jako „Švédská utěrka“ nebo „prachovka z mikrovlákna“, ale rozdíl mezi solidním výrobkem je propastný. Cena může být vodítkem, ale nemusí. Kvalitu poznáme jednoduše tak, že se suchá utěrka z mikrovlákna „lepí“ na ruce. „Zachytává“ se za kůži a různé oděrky a na dotek je velmi nepříjemná. Pokud tato vlastnost pomine, již je utěrka nefunkční.
Nejste přihlášen