Správné dávkování úklidové chemie

Komentáře: Komentování vypnuto
Publikováno: 2.1.2013

Pokud však chceme používat saponáty, je dobré přesně dávkovat a hlavně, při úklidu nešetřit vodou. Voda samotná má mycí účinek kolem 54 až 57 %. Čistící prostředky pouze účinnost zvyšují.

Před mnoha lety byl v časopisu D-Test uveřejněn test pracích prášků. Pokud si dobře pamatuji, některé prací prášky zvyšovali účinnost mycího a pracího účinku vody o pouhá 3 %. V podstatě pračka prádlo vyprala stejně s pracím prostředkem jako bez něj. Obecně tedy kvalita hraje roli.

A jak zjistit dávkování (s tvrdostí vody se mění). Jednak jsou uvedeny pokyny výrobce, ale v případě, že se nejedná o odpěněné prostředky můžeme vhodné dávkování zjistit sami. Např. při mytí nádobí. Pokud je voda znečištěná a stále se tvoří pěna (přebytek tenzidů), dávkovali jsme moc. Pokud voda je ještě čistá a pěna zmizí, účinné látky byli vyčerpány a dávkujeme málo. Naprostá většina lidí ale dávkuje moc. Při mytí nádobí se chemii jednoduše nevyhneme.

Při úklidu dosáhneme výborných výsledků roztokem vody a octu nebo roztokem vody a kyseliny citrónové. Ocet má také dílčí dezinfekční účinky. Již naše babičky, když byl někdo nemocem na kamna hrnec s vodou a octem (dezinfekce prostředí), nebo po vyklepání čistili koberce zelím (stejný účinek, jako optická zjasňovadla, ale zelí nenarušovalo barevnou stálost). Dobrých rad a triků jsou na internetu tisíce, tak dále nemá smysl se této kapitole věnovat.

Švédské utěrky z mikrovlákna

Komentáře: Komentování vypnuto
Publikováno: 2.1.2013

Před řadou let přišli na trh tzv. švédské utěrky z mikrovlákna (vlákno se nejprve vyrábělo v ČR). 100 Km mikrovlákna váží méně než 1 g.

Švédské utěrky z mikrovlákna
Švédské utěrky z mikrovlákna

Principem je to, že tenké vlákno je duté (v podstatě trubička) a na povrchu má hroty jako struhadlo. To je spředeno do svazků a svazky dále do velkých svazků pozorovatelných již pouhým okem. Nečistota se doslova „krouhá a hobluje“ a jde do dutých trubiček. Jednoduše se pak čistou vodou případně s malým přídavkem mýdla vypere a pracuje se dál.

Ovšem řada chemikálií ostny doslova připlácne do „trubičky“ a celou trubičku zplacatí. Ta má pak tendenci se přichitit k sousední a vytvořit shluky. Pak máme z mikrovlákna obyčejný hadr. Rozdíl účinků je obrovský, jako kdybychom chtěli vydrhnout např. kuchyňský vál drátěnkou nebo drhlenkou a pro porovnání se o to samé pokusili válcem na nudle. A použití řady prostředků působí na mikrovlákno podobně, jako kdybychom kladivem zaklepali hroty struhadla do roviny. Nenastrouháme pak již nic. Mikrovlákno nám spolehlivě zničí i minimální obsah aviváže, změkčovadla (např. sody) nebo kyseliny (např. octa) v čistícím nebo pracím prostředku, ve kterém jsme mikrovlákno vyprali.

Mikrovlákno a výrobky z něj poškozují organické sklo (plexisklo), ochranné fólie a leštěné plochy (viditelné okem zejména na černých).

Švédské utěrky z mikrovlákna
Švédské utěrky z mikrovlákna

Obecně platí, že ideální je zásadité mýdlo (nikoli pH neutrální na mytí pokožky – běžná mýdla, jsou vyráběna plně synteticky). Zásadité (alkalické) mýdlo je vyrobeno z živočišných tuků a rostlinných olejů (dříve např. Mýdlo s jelenem) a po použití rychle rozkládá na oxid uhličitý a sůl. Velice vhodné je tzv. Žlučové mýdlo (alkalické mýdlo z býčí žlučí), které najde široké uplatnění v celé domácnosti, namátkou při čištění různých i odolných skvrn (víno, tráva, ovoce, vajíčka, saze, tuk, krev atd.) Je nevhodné pouze pro vlnu a jemné tkaniny a jeho cena v roce 2012 byla od cca 12 Kč do 100 Kč.

Pokud se vrátíme opět k mikrovláknu. Mikrovlákno obecně v různém poměru např. s elastanem se používá např. na výrobu sportovních oděvů, povlečení apod. Ideální mikrovlákno na čištění se skládá ze 70% polyesteru (PES) a 30 % polyamidu (PAD). Zkráceně je to mikrovlákno 70 na 30. Běžně dostupné a také použitelné je 80 na 20. Dle způsobu zpracování jsou mikrovláknové utěrky a mopy na suché čištění, vlhké čištění a na mokré umývání, kde ale již je značná část vlastností snížena. Stále se setkáváme s množstvím výrobků označených jako „Švédská utěrka“ nebo „prachovka z mikrovlákna“, ale rozdíl mezi solidním výrobkem je propastný. Cena může být vodítkem, ale nemusí. Kvalitu poznáme jednoduše tak, že se suchá utěrka z mikrovlákna „lepí“ na ruce. „Zachytává“ se za kůži a různé oděrky a na dotek je velmi nepříjemná. Pokud tato vlastnost pomine, již je utěrka nefunkční.

Mnoho dezinfekce znamená nižší imunitu

Kategorie: Zajímavosti
Označení:
Komentáře: Komentování vypnuto
Publikováno: 2.1.2013

Dezinfekce

V roce 2011 se dle údajů statistického úřadu utratilo za čistící a úklidové prostředky téměř 6 miliard korun (tj. asi 580 Kč na jednoho člověka). V ČR není údaj znám, ale v sousedním Rakousku se pouze v domácnostech spotřebuje 20 tun změkčovacích prostředků, 70 tun pracích prostředků a dalších 50 tun ostatních čistících prostředků. Všechny tyto prostředky zatěžují nejen životní prostředí, ale také přímo uživatele.

Dezinfekce na bázi chlóru (chlornanu sodného) do domácnosti naprosto nevhodné. Prokazatelně způsobují fibrózu plic, nehledě na to že při zasažení tkání může dojít k dalším problémům. Tyto dezinfekce můžeme nahradit řadou dalších dezinfekcí na řadě principů, ale v podstatě je v domácnosti vůbec nepotřebujeme, pokud to přímo nedoporučí lékař.

Čistoty a hygieny můžeme v domácnosti dosáhnout i běžnými prostředky bez dezinfekce. V případě potřeby a výskytu infekčních onemocnění (např. žloutenka) je dezinfekce nezbytná. Ale i tam je třeba ostražitosti.

Veškeré prostředky „s dezinfekční přísadu“ mají jen jakési nepatrné a neúčinné množství dezinfekce, nikde není stanoveno kolik a jak účinkuje. Jedná se vyloženě o obchodní trik.

Pokud musíme dezinfikovat, je nutný nápis „dezinfekční“. Např. dezinfekční roztok, dezinfekční mýdlo apod. Tam je dán nejen obsah účinných látek, ale i spektrum působení a nezbytná doba expozice. Ale pozor! Používat preventivně je nevhodné či spíše nebezpečné. Všude žijí viry a baktérie nejen „zlé“, ale i „hodné“, které nás chrání a pomáhají nám. A dezinfekce si nevybírá.

Používáním dezinfekce dochází k postupnému a značnému oslabování imunity což mimo jiné u alergiků urychluje a zintenzivňuje projevy alergií. Své o tom ví zdravotnický personál, maséři a řada dalších profesí.

Na základě dlouhodobých pozorování bylo zjištěno, že dlouhodobá denní dezinfekce na pracovištích (administrativa) vedla ke snížení imunity zaměstnanců a výrazně se zvýšila i nemocnost. Naopak v druhé testované část, kde byla dezinfekce prováděna pouze omezeně na toaletách 2x měsíčně se nemocnost nezvýšila, ba naopak, mírně klesla (díky snížení frekvence dezinfekce). Podobný experiment byl prováděn před 30lety v bývalém NDR v mateřských školkách se stejným výsledkem.

Zkrátka: více dezinfekce = nižší imunita.

Na Fakultě životních a společenských věd při SUT, stejně jako američtí odborníci ze Swinburne University of Technology zjistili, že účinné v boji s choroboplodnými zárodky mnohem bezpečnější a ekologičtější prostředek, který naprostou většinu bakterií dokáže zlikvidovat je roztok teplé vody a mýdla, které je navíc ekologické a zdravotně zcela bezpečné (alkalické mýdlo) a neobsahuje toxické žádné látky jako dezinfekce.

Ovšem dezinfekce se nerovná čistota. Čisto musí (mělo by) být i bez dezinfekce. Jedná se tedy spíše o mechanické a viditelné nečistoty, s vyjímkou neviditelných prachových mikročástic, které jsou dalším velice závažným faktorem zdravotního rizika.

Z estetického hlediska bojujeme s „viditelnou špínou“. Tam je nejlépe začít u Sinnerova kruhu. Jedná se o pomyslný kruh rozdělený na čtyři díly: teplota – chemie – mechanické působení – čas. Kruh je konstantní, ale jednotlivé díly si můžeme prakticky jakkoli přizpůsobit. Můžeme na nečistotu působit déle, můžeme použít „tvrdou chemii“, můžeme použít vyšší teplotu nebo budeme více mechanicky působit. Pro dosažení konečného úspěchu můžeme i kombinovat. Každý zkrátka jak chce.

stránka 2 z 2»
Vítej , dnes je 29.7.2018 (Ne)