Dezinfekce

V roce 2011 se dle údajů statistického úřadu utratilo za čistící a úklidové prostředky téměř 6 miliard korun (tj. asi 580 Kč na jednoho člověka). V ČR není údaj znám, ale v sousedním Rakousku se pouze v domácnostech spotřebuje 20 tun změkčovacích prostředků, 70 tun pracích prostředků a dalších 50 tun ostatních čistících prostředků. Všechny tyto prostředky zatěžují nejen životní prostředí, ale také přímo uživatele.

Dezinfekce na bázi chlóru (chlornanu sodného) do domácnosti naprosto nevhodné. Prokazatelně způsobují fibrózu plic, nehledě na to že při zasažení tkání může dojít k dalším problémům. Tyto dezinfekce můžeme nahradit řadou dalších dezinfekcí na řadě principů, ale v podstatě je v domácnosti vůbec nepotřebujeme, pokud to přímo nedoporučí lékař.

Čistoty a hygieny můžeme v domácnosti dosáhnout i běžnými prostředky bez dezinfekce. V případě potřeby a výskytu infekčních onemocnění (např. žloutenka) je dezinfekce nezbytná. Ale i tam je třeba ostražitosti.

Veškeré prostředky „s dezinfekční přísadu“ mají jen jakési nepatrné a neúčinné množství dezinfekce, nikde není stanoveno kolik a jak účinkuje. Jedná se vyloženě o obchodní trik.

Pokud musíme dezinfikovat, je nutný nápis „dezinfekční“. Např. dezinfekční roztok, dezinfekční mýdlo apod. Tam je dán nejen obsah účinných látek, ale i spektrum působení a nezbytná doba expozice. Ale pozor! Používat preventivně je nevhodné či spíše nebezpečné. Všude žijí viry a baktérie nejen „zlé“, ale i „hodné“, které nás chrání a pomáhají nám. A dezinfekce si nevybírá.

Používáním dezinfekce dochází k postupnému a značnému oslabování imunity což mimo jiné u alergiků urychluje a zintenzivňuje projevy alergií. Své o tom ví zdravotnický personál, maséři a řada dalších profesí.

Na základě dlouhodobých pozorování bylo zjištěno, že dlouhodobá denní dezinfekce na pracovištích (administrativa) vedla ke snížení imunity zaměstnanců a výrazně se zvýšila i nemocnost. Naopak v druhé testované část, kde byla dezinfekce prováděna pouze omezeně na toaletách 2x měsíčně se nemocnost nezvýšila, ba naopak, mírně klesla (díky snížení frekvence dezinfekce). Podobný experiment byl prováděn před 30lety v bývalém NDR v mateřských školkách se stejným výsledkem.

Zkrátka: více dezinfekce = nižší imunita.

Na Fakultě životních a společenských věd při SUT, stejně jako američtí odborníci ze Swinburne University of Technology zjistili, že účinné v boji s choroboplodnými zárodky mnohem bezpečnější a ekologičtější prostředek, který naprostou většinu bakterií dokáže zlikvidovat je roztok teplé vody a mýdla, které je navíc ekologické a zdravotně zcela bezpečné (alkalické mýdlo) a neobsahuje toxické žádné látky jako dezinfekce.

Ovšem dezinfekce se nerovná čistota. Čisto musí (mělo by) být i bez dezinfekce. Jedná se tedy spíše o mechanické a viditelné nečistoty, s vyjímkou neviditelných prachových mikročástic, které jsou dalším velice závažným faktorem zdravotního rizika.

Z estetického hlediska bojujeme s „viditelnou špínou“. Tam je nejlépe začít u Sinnerova kruhu. Jedná se o pomyslný kruh rozdělený na čtyři díly: teplota – chemie – mechanické působení – čas. Kruh je konstantní, ale jednotlivé díly si můžeme prakticky jakkoli přizpůsobit. Můžeme na nečistotu působit déle, můžeme použít „tvrdou chemii“, můžeme použít vyšší teplotu nebo budeme více mechanicky působit. Pro dosažení konečného úspěchu můžeme i kombinovat. Každý zkrátka jak chce.